Jeden z principů nových médií podle Manoviche je variabilita. To, že je dílo uloženo digitálně a je modulární, umožňuje dílo mít ve více verzích. Je variabilní a je možné ho různě skládat a interpretovat.
Za úkol jsem dostal přidat příklady k jednotlivým případům principu variability:
- Uložení v mediální databázi. Lze získávat díla v různém rozlišení, formě, i obsahem.
- Více rozhraní nad stejnými daty. Příkladem prvních dvou principů budiž YouTube. Umožňuje přehrávat videa v různých rozlišení, s titulky a bez, přehrávat od určitého času, na různých zařízeních.
- Využití informací o uživateli. Kromě YouTube třeba i Google Play Music sleduje poslech uživatele a nabízí mu další skladby, podle toho, co by se mu mohlo líbit. To je dokonce dál, než původně Manovich zamýšlel. Dnes jeho představě spíš odpovídá třeba responzivní design webových stránek.
- Interaktivita větvového typu. Typickým příkladem je eshop – k předmětům uživatel klasicky přistupuje podle kategorií.
- Hypermédia. Hry na facebooku – sdílení úspěchů. Sociální tlačítka v každém článku, pinboardy a podobné oldschool věci.
- Pravidelné aktualizace. Twitter, Facebook a sociální sítě vlastně na aktualizacích stojí. Aktualizace stavu…
- Stupňovatelnost. “Metafora mapy”? Google Maps!
Žádné komentáře:
Okomentovat