sobota 12. dubna 2014

Je člověk přirozený?

V průběhu času jsme si vytvořili velké množství vymožeností. Už nějakou dobu se cítíme být pány přírody. Pány světa. Mnoho věcí můžeme ovládat a ovlivňovat. Při čtení Heidegerovy Otázky techniky se dozvídáme, jak technologiemi člověk neustále něco vymáhá, dobývá, aby se tím mohl zásobit. Že technika vše přetváří na prostředky, které slouží pro získání dalších prostředků.

Zaujal mě celkový přístup jakým Heidegger přistupuje k lidstvu. Že nejsme přirození, že naše existence je někde nad tím vším. Umělost systému přetváření prostředků. Když vykvete květ, jedná se o fýzis, o přírodní princip, přirozenost. A na první pohled tomu tak je: strom vykvete, protože to je zkrátka podstata jeho bytí. Oproti tomu to, že sestrojím auto, může být na první pohled zcela umělý, nepřírodní princip.

Podle mě je to ale naopak. Sestrojení auta i kvetení rostlin má úplně stejný a přirozený základ. Rostliny kvetou, aby se mohly rozmnožit. Zdánlivě jednoduché je přenesení zrníčka pylu z jednoho květu na druhý. Oproti tomu role auta, na první pohled velice složitého stroje, v rozmnožování lidí je (až na sex v autě) ne zcela zřejmá.

Důvod, proč se nám obě věci zdají různě umělé, je ale jen v perspektivě. Leží v rozlišovací úrovni dvou systémů. I v rostlině, aby mohla rozkvést, probíhá množství velice složitých přírodních procesů. My ale nejsme větev, ze které květ vyraší, nebo jiná část stromu, abychom jim přisuzovali stejnou váhu jako automobilu.

Do jaké míry se liší to, že si liška vyhrabe noru, aby s její pomocí lépe přežila ona sama i její živočišný druh; a to, že si za stejným účelem vyrobí člověk automobil?